Nápady chýnovských jeskyňářů pomáhaly v zimě při historických průzkumech
Chýnovská jeskyně
Aktuality
Chýnovská jeskyně na Táborsku byla sice od listopadu do března zavřená kvůli zimujícím netopýrům, její zaměstnanci ale rozhodně nezaháleli. Zručnost a technické myšlení chýnovských jeskyňářů i uplynulou zimu využili archeologové ze spolku Naše historie při několika unikátních výzkumech. Letos se zaměřili na prostor pod náhrobkem Jana Zrinského ze Serynu ve Vyšším Brodu, dokumentaci hrobky biskupa Stanislava Pavlovského v olomoucké katedrále sv. Václava, podívali se i pod náhrobek Arnošta z Pardubic v polském Kladsku. „V Olomouci se vyvrátily mýty o destrukci hrobky a byly potvrzeny unikátní renesanční nálezy. V Kladsku byla díky včasnému průzkumu speleologů, historiků a archeologů odhalena narušená statika hrobky, což vedlo k záchraně ostatků prvního pražského arcibiskupa,“ říká Jiří Šindelář z Naší historie.
Chýnovští speleologové vymýšlejí, jak prozkoumat a zejména přesně zdokumentovat leckdy velmi stísněné podzemní historické prostory, do kterých se běžnými postupy prakticky nelze dostat. Prioritou je, aby tyto významné objekty nebyly zásahem nijak poškozeny a zůstaly zachovány v původní podobě. „Při nedestruktivních průzkumech hrobek a krypt zajišťujeme kompletní technický servis, počínaje vývojem a výrobou kamerových systémů, osvětlení a často i pomůcek pro měření a mapování. Tou nejdůležitější a zřejmě i nejobtížnější činností je však precizní manipulace, tedy samotné ovládání těchto zařízení při jednotlivých akcích,“ popisuje autor všech technických řešení Josef Vandělík.
Kromě výroby a instalace potřebných technických „udělátek“ se chýnovský tým podílí i na klasických průzkumech různých typů podzemních objektů. Běžnou náplní jejich práce je těžba a transport materiálu, vystrojení lokalit, čerpání vody ze zatopených prostor, základní dokumentace i vyzvednutí a prvotní třídění nálezů. Každá lokalita a konkrétní průzkum mnohdy vyžadují zcela specifická řešení. „Často musíme podle místních podmínek upravit zařízení, která už máme, případně přesně na míru sestrojit zcela nové. Pro tyto účely jsme například zkonstruovali několik typů dopravních zařízení, systémy větrání vertikál i dlouhých důlních děl nebo komunikační zařízení fungující v podzemí,“ dodává zástupce vedoucího Chýnovské jeskyně František Krejča.
Za roky spolupráce s historiky se Chýnovští jeskyňáři již podíleli na zkoumání téměř 200 různých lokalit. V roce 2020 se například s využitím jejich technických zařízení podařilo nalézt a vyzvednout tzv. Svatý hřeb, pocházející údajně z Kristova kříže, který byl po staletí ukryt v obtížně přístupném trezoru ve zdi kláštera v jihočeském Milevsku. Účastnili se výzkumu Juditina mostu na dně Vltavy, průzkumu a zaměření komínů ve Strahovském klášteře a mapování celé řady dalších podzemních historických objektů. Množství archeologických nálezů se podařilo vyzvednou ze studní v Soběslavi, Českém Krumlově, na hradech Kámen, Nové Hrady či Landštejn. Díky nim je podrobně zdokumentována i řada starých hornických děl v jižních Čechách, například štolu Panny Marie Pomocné v Úraze, Dědičnou štolu sv. Eliáše v Úsilném či kaolinový důl Orty, který se připravuje ke zpřístupnění.
V nedávné době vypomáhali i s dokumentací obtížně přístupných částí chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Ve spolupráci s místním arciděkanstvím tak vznikla extrémně přesná plánová dokumentace jako klíčový podklad pro připravovanou rekonstrukci památky. „Problematika vědy a výzkumu je pro nás velmi důležitá a snažíme se najít finanční prostředky, abychom ji mohli dělat ve větším rozsahu,“ dodává ředitel Správy jeskyní (SJ) ČR Milan Jan Půček.
Chýnovská jeskyně je jednou ze 14 zpřístupněných jeskyní provozovaných Správou jeskyní České republiky. V roce 1863 ji při těžbě vápence objevili dělníci v jednom z místních jámových lomů. Už na konci 19. století se stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území ČR. Dodnes jsou zde zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je romantickou exkurzí do historie. Rozsáhlý krasový systém v Pacově hoře vznikl především rozšiřováním puklin korozí, na charakteru chodeb se však podílela i mechanická činnost podzemního toku. Prostory vynikají barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy nekrasových hornin. Ty se podílely i na vzniku pozoruhodných stropních útvarů, nazývaných oka. Zatím známá délka jeskynního systému, který ještě zdaleka není zcela prozkoumán, je více než 1400 metrů. Po 260 metrů dlouhé turistické trase sestoupí návštěvníci do hloubky 51 metrů pod povrch, až na hladinu podzemního toku. Jeskyně i návštěvnické centrum jsou na jaře otevřeny denně kromě pondělí od 9 do 15:30. Více se lze dozvědět na jejím oficiálním webu chynovska.caves.cz.
Foto (i titulní) - Vyzvednutí Svatého hřebu z boční prostory trezoru v kostele sv.Jiljí. Foto Správa jeskyní ČR
Dokumentace hrobky pod kaplí sv. Stanislava v katedrále sv. Václava v Olomouci. Foto Správa jeskyní ČR
Kamerový průzkum hrobky Arnošta z Pardubic v Kladsku. Foto Správa jeskyní ČR
Archeologický výzkum studny na hradě Landštejn. Foto Správa jeskyní ČR