Chýnovská jeskyně - ochrana a výzkum
VÝZKUM
Díky pokračujícím speleologickým průzkumům se na mapě Chýnovské jeskyně téměř každým rokem objevují nové zákresy prostor. Vzhledem k jedinečnosti lokality se při průzkumu nepoužívá trhacích prací a průchody jsou vedeny výhradně přirozenými cestami.
Objev největšího významu přinesl průzkum trvale zatopených prostor v roce 1982-1989. Potápěčům České speleologické společnosti se podařilo objevit rozsáhlé prostory až 45 metrů pod hladinou podzemního toku.
V následujících letech byla odčerpána voda z dalších zatopených chodeb, což umožnilo výzkum a dokumentaci v místech, kde v současné době stále probíhají intenzívní krasové procesy, vytvářející nové prostory jeskynního systému. Důraz je při takových akcích kladen také na dokumentaci a přesné mapování podzemních prostor.
V návaznosti na základní průzkum jsou řešena další aplikovaná témata zvláště z oblasti hydrogeologie, mineralogie a morfologie krasu. Od roku 2000 je monitorována závislost průtoku podzemního toku na srážkových vodách.
Ve spolupráci s mineralogickým oddělením Národního muzea byla od roku 1996 analyzována řada minerálů. Z toho 17 druhů nebylo z této lokality doposud známo.
Soustavně je sledováno i složení jeskynního ovzduší a jeho proměny v ročních obdobích a při provozu jeskyně.
V roce 1981 bylo zoologickým oddělením Národního muzea zahájeno komplexní studium společenstva netopýrů. Dlouhodobý monitoring přezimujících jedinců pokračuje bez přerušení dodnes.
OCHRANA A VYUŽITÍ
Vzhledem k výraznému postupu prací v lomu na Pacově hoře bylo již ve 40. letech 20. století úředně stanoveno ochranné pásmo Chýnovské jeskyně, tedy hranice, na které musí být těžba zastavena. V roce 1949 pak byla vyhláškou ministerstva školství, věd a umění zřízena přírodní rezervace Chýnovská jeskyně. Na základě nových objevů a výzkumů bylo v následujících letech ochranné pásmo několikrát rozšířeno. Vzhledem k jedinečnosti lokality a jejímu významu byla Chýnovská jeskyně v roce 1992 převedena vyhláškou ministerstva životního prostředí do kategorie národní přírodní památka. Všechny pozemky nad krasovým systémem jsou současně pásmem hygienické ochrany vodní zdroje Rutice, odkud je odebírána pitná voda pro město Chýnov.
Od počátku 90. let 20. století jsou v jeskyni prováděny práce tak zvaného „ochranářského managementu". Jejich cílem je odstranění nebo alespoň minimalizace všech negativních vlivů způsobených zpřístupňováním a dlouholetým turistickým provozem jeskyně. Aby umožnili pohodlný průchod návštěvníkům, museli zpřístupňovatelé jeskyně vytěžit a přesunout desítky tun sutí a jeskynních sedimentů. Tento materiál však dříve většinou nevyklízeli z jeskyně, ale zaplňovali jím přirozené boční chodby a výklenky okolo turistické trasy. V letech 1994-2001 byl veškerý takto deponovaný materiál z jeskyně vynesen na povrch a jeskyni byl z velké části navrácen její původní vzhled. Dnešní návštěvník si již existenci těchto deponií vůbec neuvědomí a pohled do vyklizených prostor vnímá jako samozřejmost. Ve stejném období byla provedena také sanace stěn jeskyně, při níž byly odstraněny saze, prach, vosk i plísně z dob, kdy jeskyni osvětlovaly zdroje s otevřeným plamenem. Teprve teď chápeme, proč se objevitelé obdivovali třpytu vápencových krystalů na jeskynních stěnách.
Citlivý ekosystém každé veřejnosti zpřístupněné jeskyně je zatížen již samotným turistickým provozem. Proto využívání Chýnovské jeskyně podléhá přísným podmínkám ochrany přírody. Nezbytná regulace návštěvnosti spočívá zejména v omezení počtu osob v jednotlivých výpravách a v přísném dodržování frekvence vstupů. Uzavřením jeskyně pro turisty v zimním období je zajištěno nerušené zimování přísně chráněných netopýrů.
Správcem a provozovatelem Chýnovské jeskyně je Správa jeskyní České republiky, která kromě průvodcovských služeb zajišťuje ve spolupráci s Českou speleologickou společností i ochranu, dokumentaci a výzkum celého krasu. Tímto nekomerčním způsobem provozu je zajišťována prezentace jeskyně laické i odborné veřejnosti jako jedinečné součásti přírodního bohatství České republiky.
Chýnovský kras je v mnoha směrech skutečně nenahraditelným přírodním fenoménem. Veškerá činnost v Chýnovské jeskyni je proto podřízena jedinému cíli - aby její objev nebyl zároveň prvním krokem k jejímu zániku.